DIABETES MELLITUS

Diabetes mellitus – definice, příznaky

Diabetes mellitus (cukrovka) je metabolické onemocnění charakterizované zvýšenou hladinou cukru v krvi – tzv. hyperglykémií. Při zvýšené hladině cukru v krvi se cukr dostává také do moči, hovoří se o glykosurii. Toto onemocnění je spojeno s funkčností či množstvím hormonu inzulínu. Inzulín se tvoří v Langerhansových ostrůvcích slinivky břišní. Účinek inzulínu spočívá v tom, že umožňuje přechod cukru z krve do tkání, kde je cukr využíván jako zdroj energie. Pokud inzulín začne v těle chybět, netvoří se jej dostatečné množství nebo jej tkáně nedokáží přijmout, dochází ke zvýšené hladině cukru v krvi a rozvoji cukrovky.

Diabetes dělíme na diabetes mellitus 1. typu a 2. typu, pro každý typ je charakteristická jiná příčina vzniku a jiná léčba.

Za hraniční hodnotu diabetu se pokládá koncentrace glukózy v krvi 7,0 mmol/l nalačno a 11,1 mmol/l 2 hod po jídle. Také rozlišujeme tzv. prediabetes (hraniční diabetes), je to stav předcházející rozvoji skutečného diabetu. Lidé s prediabetem mají vyšší hladinu glukózy než je běžné, ovšem ne tak vysokou jako při diabetu. Tyto hodnoty glukózy se pohybují od 5,6–6,9 mmol/l. Předpokládá se, že pokud pacient nijak nezmění svoje návyky, do 10 let se u něj plně rozvine diabetes 2.typu.

Příznaky:

První příznaky, se kterými nemocný cukrovkou 1. typu přichází, jsou obvykle hubnutí, žízeň, nadměrné pití a močení, únavnost a nevýkonnost. U cukrovky 1. typu může být první manifestací i akutní komplikace - diabetické kóma s poruchou vědomí. I u diabetiků 2. typu může být prvním projevem porucha vědomí při vysoké hladině cukru v krvi. ale nejčastěji je cukrovka 2. typu zjištěna náhodně při preventivní prohlídce. Dalšími možnými příznaky mohou být únava, poruchy vidění, svědění pokožky, opakované močové, gynekologické a mykotické (plísňové) infekce a poruchy erekce.

Diabetes mellitus 1. typu

Tento typ cukrovky představuje méně častou formu, postihuje spíše mladší osoby do 35 let. Vzniká tehdy, když slinivka břišní přestane zcela vyrábět inzulín. Může to být způsobeno poškozením tkáně slinivky, a to buď infekcí nebo autoimunitní reakcí. Roli zde mohou hrát i genetické vlivy. V důsledku nedostatečné a postupně vůbec žádné tvorby inzulínu v těle dochází k hyperglykémii. Léčba tohoto typu diabetu spočívá v celoživotním podávání inzulínu. Pacient si aplikuje inzulín sám a má také možnost kontroly hladiny cukru pomocí diagnostických proužků a glukometru. Jeho použití spočívá v nanesení kapky krve na diagnostický proužek a glukometr vyhodnotí aktuální hladinu cukru v krvi. Pacient si tak může v průběhu dne kontrolovat hladinu cukru a podle toho i upravovat dávky inzulínu. U diabetiků, kterým nepřiměřeně kolísají hladiny cukru v krvi, se používá inzulínová pumpa. 

Součástí léčby je i změna stravovacích návyků a dieta, pravidelné rozložení potravy během dne (šest jídel denně) a výběr správného druhu potravin.

Další možností léčby může být i transplantace slinivky břišní nebo transplantace buněk v Langerhansových ostrůvcích.

Diabetes mellitus 2. typu

Diabetes 2. typu postihuje nejčastěji pacienty středního a vyššího věku. Ve většině případů se jedná o pacienty trpící nadváhou či obezitou a dalšími metabolickými poruchami (vysoký cholesterol, zvýšené triglyceridy). Podstatou tohoto onemocnění je porucha reaktivity a citlivosti tkání na inzulín, kterého může být pouze relativní nedostatek. Ve srovnání se zdravými jedinci mohou tito nemocní mít hladiny inzulínu dokonce vyšší. Mluvíme o inzulínové rezistenci. Inzulín se může tvořit i v dostatečné míře, ale tkáň na něj nedostatečně reaguje, což vede opět ke zvýšené hladině cukru v krvi.

Většina nemocných trpí ještě dalšími nemocemi jako jsou vysoký krevní tlak, obezita, zvýšená hladina tuků a kyseliny močové v krvi. Soubor těchto onemocnění se nazývá jako metabolický syndrom.

Léčba

Léčba diabetu 2. typu spočívá hlavně v dietě, snížení tělesné hmotnosti, zvýšení fyzické aktivity a podávání léků - perorálních antidiabetik. V některých případech je potřebné podávání inzulínu jako u diabetiků 1. typu.

U diabetiků 2. typu je možné dosáhnout zlepšení cukrovky až normalizace hladiny cukru pouze díky redukci hmotnosti a dietní úpravě. U pacientů, u kterých dieta není dostačující nebo k ní nejsou dostatečně motivováni,  je nutno podávat léky.

Pacienti s prediabetem mohou užívat volně prodejné přípravky na ovlivnění hladiny cukru, např. rostlinné přípravky s obsahem fazolového lusku bez semen, šalvěje, jestřabiny lékařské či borůvky.Tyto byliny se většinou užívají ve formě čaje. Oblíbená je též gymnema lesní známá pod jménem gurmar. Snižuje hladinu glukózy v krvi, blokuje vnímání sladké chuti a zvyšuje sekreci inzulínu. 

Dieta

Další režimová opatření

Komplikace diabetu

Akutní

Akutní komplikace ohrožují bezprostředně život nemocného, avšak při správné léčbě a dodržování určitých pravidel většinou dochází k rychlé úpravě stavu.

Problematické může být odlišení hypoglykemického kómatu, kdy je nutné jako první pomoc podat cukr, a ostatních akutních stavů u diabetiků, které jsou naopak spojeny s vyšší hladinou cukru v krvi a je zapotřebí podat inzulín. Hypoglykémie se na rozdíl od ostatních diabetických kómat rozvíjí velmi rychle (během minut), kůže je opocená, není přítomné hluboké dýchání, nejsou známky dehydratace (suchý jazyk). Pokud si nejste jistí, není chybou podat pacientovi s hyperglykémií cukr (podaný cukr výrazně neovlivní již tak vysokou hladinu v krvi), ale může být osudovou chybou podat při hypoglykémii inzulín. Cukr podáváme nejlépe v rychle vstřebatelné formě - hroznový cukr, sladký nápoj. Vždy je nutné zavolat lékařskou pomoc!

Chronické

Chronické komplikace jsou důsledkem dlouhodobého vlivu hyperglykémie. Rozvíjí se pomalu, plíživě a jejich léčba je svízelná a téměř nikdy nelze dosáhnout úplného uzdravení.

Mezi chronické komplikace patří postižení následujících orgánů:

Nejdůležitější je správná kompenzace diabetu, tedy udržování fyziologických hladin cukru v krvi, následování rad lékaře a dodržování režimových opatření (dieta, pohyb). Diabetik by měl správně pečovat o dolní končetiny, každý večer je prohlížet kvůli možnému riziku poranění, ošetřovat krémem a dbát na správný výběr obuvi. Pedikúru by měl provádět odborník a vždy musí vědět, že ošetřuje pacienta s diabetem. Pacienti s cukrovkou jsou též náchylní k plísňovým onemocněním, měli by jim předcházet ošetřením obuvi dezinfekčními přípravky a výběrem ponožek z vhodného materiálu (nevhodná jsou umělá vlákna). I infekce močových cest se u diabetiků vyskytují častěji než v běžné populaci, prevencí je opět správná kompenzace diabetu, dostatečný pitný režim (minimálně 2 l neslazených nápojů), lze též dlouhodobě používat brusinky či D-manózu. Jako prevence rozvoje neuropatických komplikací (postižení nervů) se podávají doplňky stravy s obsahem kyseliny alfa-lipoové v kombinaci s vitamíny skupiny B a vitamínem E.


Téma zpracoval:

Mgr.Lucie KUNZOVÁ, lékárník

Poradna on-line

www.DocSimon.cz

Téma bylo zpracováno bez nároku na úplnost.

Téma bylo zpracováno dle nejlepšího vědomí a svědomí autora na základě dostupných relevantních vědeckých informací.

Tuto poradnu on-line provozuje společnost ČESKÁ LÉKÁRNA HOLDING, a.s.