DYSPEPSIE

Dyspepsie je onemocnění, které lze jen obtížně definovat. Jde o soubor příznaků, jež se vyskytují při poruchách trávení v oblasti gastrointestinálního traktu. Tyto příznaky se objevují v různé kombinaci a mohou mít mnoho příčin. Mezi nejčastější příznaky dyspepsie patří nechutenství, nauzea (nevolnost), zvracení, pálení žáhy, tlak a pocity plnosti žaludku nebo střev, neurčité bolesti v břiše, kručení v břiše, meteorismus (plynatost, nadýmání), flatulence (zvýšený odchod střevních plynů), průjem nebo zácpa, kyselý nebo hořký pocit v ústech. Tyto dyspeptické potíže ještě nemusí charakterizovat žádné konkrétní onemocnění. Mohou se totiž vyskytovat u různých chorob a objevit se jak po nějaké dietní chybě, tak z jiných závažnějších důvodů. V průběhu života postihují téměř každého jedince. Odhaduje se, že dyspeptickými příznaky trpí každý rok asi 25 % populace.

Dyspepsie – poruchy trávicího traktu

Klasifikace onemocnění podle lokalizace:

Jestliže se projevy vyskytují v oblasti celého trávicího traktu, jedná se o dyspeptický syndrom.

Příčiny vzniku dyspepsie

Příčiny vzniku dyspepsie jsou následující:

Mezi rizikové faktory, které mohou vést ke vzniku dyspeptických obtíží, se řadí: užívání některých léků, kouření, alkohol, chronická onemocnění a stres.

Z léků jsou riziková zejména nesteroidní antiflogistika (ibuprofen, diklofenak, naproxen, dexktetoprofen), kyselina acetylsalicylová, kortikoidy, léky k terapii osteoporózy. Kortikoidy a nesteroidní antiflogistika v lokálních formách (masti, gely, krémy) potíže nezhoršují. Pokud pacient užívá některý z těchto léků a pociťuje dyspeptické potíže, nikdy by neměl léky bez konzultace s lékařem nebo lékárníkem vysadit!

Alarmující příznaky: nevysvětlitelný úbytek hmotnosti, opakované zvracení, porucha polykání a bolestivé polykání, silná bolest v nadbřišku, krev ve stolici nebo ve zvratkách. Tyto příznaky jsou natolik závažné, že je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.

Při náhle vzniklých dyspeptických potížích u žen bychom vždy měli pomýšlet na možné těhotenství nebo mimoděložní těhotenství.

Léčba dyspepsie

Součástí léčby je farmakoterapie (užívání vhodných léků), dietní a režimová opatření a také psychoterapie.

Dietní a režimová opatření

Dietu je třeba doporučit individuální, tj. s ohledem na zvyklosti a zkušenosti nemocného, jednotný postup neexistuje. Je tedy nutné změnit skladbu potravy a rozložení stravy během dne, vyloučit hůře tolerovaná jídla, jíst častěji a menší porce, omezit tučná a kořeněná jídla, nejíst před ulehnutím. Zajistit dostatek tekutin v průběhu celého dne – ne sycené nápoje. Omezit či úplně vyloučit pití kávy, alkoholu a černého čaje. Stolovat v klidu a mít dostatek času na jídlo, nejíst ve spěchu (v práci u počítače). Snížit hmotnost, omezit předklony a zvedání břemen, zvýšit pohyb. Samozřejmostí by mělo být zanechání kouření, vyhýbání se stresu a dostatečná relaxace.

Psychoterapie

Nemocnému je třeba zdůraznit, že se nejedná o závažné onemocnění, které by mohlo ohrozit jeho život, avšak současně je nutné poukázat na obtížnost léčby. V naprosté většině případů není možné dát konkrétní radu, pacient se učí relaxační techniky, techniky ke zvládání stresu a napětí.

Léčba

Medikamentózní léčba zahrnuje širokou škálu léčiv. Více než u jiných chorob gastrointestinálního traktu je léčba empirická - založená na zkušenostech. Změny v terapii během sledování a „hledání‘‘ účinné léčby jsou běžné u většiny nemocných.

Používají se především prokinetika – léčiva ovlivňující motilitu s urychlením vyprazdňování žaludku - a látky snižující tvorbu žaludeční kyseliny. V případě neúspěchu léčby se přistupuje k endoskopickému vyšetření (vyšetření sondou), pokud se neprokáže organický původ obtíží, pokračuje se v symptomatické léčbě. Dále se v léčbě dyspepsie používají anxiolytika (léky proti úzkosti), antidepresiva, spazmolytika (léky uvolňující křeče), trávicí enzymy a antiemetika (léky proti zvracení a nevolnosti). Gastroskopické (žaludeční sondou) vyšetření je možné provést i na začátku léčby.

Prokinetika

Tato léčiva ovlivňují motilitu (pohyblivost hladkých svalů žaludku) a urychlují vyprazdňování žaludku, čímž se předchází zejména nevolnosti až zvracení nebo pocitům plnosti žaludku. Z volně prodejných látek je k dispozici domperidon.

Antisekreční léčba

Při žaludečním překyselení a pálení žáhy se používají léky, které snižují tvorbu žaludeční kyseliny. Na trhu jsou buď H2 blokátory – účinné látky ranitidin a famotidin, které se dávkují 75 mg 2x denně. Novější a účinnější skupinou jsou tzv. blokátory protonové pumpy, mezi které patří z volně prodejných látek omeprazol či pantoprazol. Podává se nejlépe půl hodiny před snídaní. 

Antacida

Jsou to látky, které neutralizují kyselý žaludeční obsah a vedou k rychlé úlevě od potíží. Podávají se bezprostředně při potížích nebo preventivně tehdy, kdy lze očekávat obtíže. Při soustavné aplikaci se podávají mezi jídly nebo na noc. Je nutné dodržet odstup od ostatních léků alespoň dvě hodiny z důvodu zpomalení vstřebávání současně podávaných léčiv. Nevedou ke snížení tvorby kyseliny v žaludku, jen ji chemickou reakcí zlikvidují. Používají se léky s obsahem uhličitanu hořečnatého a vápenatého, hydrogenuhličitanu sodného, algedrátu, hydrotalcidu a alginátu sodného. Opatrnosti je třeba při poruše funkce ledvin a minerálové nerovnováze. Přípravky, které obsahují sodné soli, by měli pacienti s vysokým krevním tlakem užívat minimálně (příjem sodíku zvyšuje krevní tlak). Některé přípravky obsahují větší množství sacharózy a pozor při jejich užívání by si tedy měly dát osoby s cukrovkou.

Deflatulencia – léky proti nadýmání

Tato léčiva se používají při léčbě flatulence, což je zvýšený odchod střevních plynů,  a meteorismu – nadýmání. Deflatulencia upravují prostředí v tenkém a tlustém střevě, pomáhají fyzikálním mechanismem snižovat povrchové napětí na bublinách plynu a rozbíjí je na menší bublinky, které mohou snáze odejít. Dochází tak k úlevě od bolesti  a nepříjemných pocitů při nadmutém břiše. Používají se látky na bázi silikonů (dimetikon, simetikon), které se nevstřebávají, jsou netoxické a mohou je použít i těhotné, kojící a malé děti. Zvláště v terapii novorozeneckých bolestí bříška jsou oblíbené ve formě kapiček, pro dospělé jsou k dispozici tobolky nebo sáčky bez nutnosti zapíjet vodou. 

Do skupiny léků upravujících plynatost můžeme také zařadit karminativa - rostlinné přípravky snižující nadýmaní, podporující trávení a usnadňující odchod plynů. Patří sem rostlinné silice např. z anýzu, fenyklu, kmínu nebo koriandru, které se používají buď ve formě tzv. aromatických vod, kapek nebo jsou součástí čajových směsí


Další terapie

Na podporu trávení a úpravu střevní mikroflóry lze dále použít probiotika, tedy bakteriální kmeny, které jsou normální součástí osídlení střev, pomáhají trávení, brání růstu patogenních (škodlivých, cizorodých) bakterií. Tyto kmeny jsou někdy obohaceny o látky, které slouží hodným bakteriím jako potrava - přípravky se pak nazývají symbiotika. Lze podávat i enzymatické produkty těchto prospěšných bakterií, které upravují prostředí ve střevě a brání růstu patogenů. Léky s takovými produkty metabolismu se nazývají eubiotika.

Kromě výše uvedených léčiv se používají i trávicí enzymy, které usnadňují trávení tuků, škrobů a bílkovin. Podávají se s každým hlavním jídlem. Pomáhají zvládnout trávení zejména méně dietního jídla, tedy jídla s vysokým obsahem tuků nebo škrobů. Neměly by vést pacienta k tomu, aby zvyšoval dávky a nerespektoval pravidla racionální stravy, která je základem režimového řešení dyspeptických potíží.



PharmDr. Erika Hocková, lékárník
Poradna on-line
www.DocSimon.cz
Téma bylo zpracováno bez nároku na úplnost.
Téma bylo zpracováno dle nejlepšího vědomí a svědomí autora na základě dostupných relevantních vědeckých informací.

Tuto poradnu on-line provozuje společnost ČESKÁ LÉKÁRNA HOLDING, a.s.