HERPETICKÉ INFEKCE - OPARY

Infekce způsobené Herpes viry

Viry způsobující vznik oparů se řadí mezi tzv. lidské herpes viry (HHV = human herpes virus), které se dělí do několika typů (HHV 1-7). Typ HHV 3 vyvolává plané neštovice (primární infekce) a pásový opar (při reaktivaci viru), HHV 4 způsobuje infekční mononukleózu a je schopný vyvolat nádorové bujení, HHV 5 je původce cytomegalovirové mononukleózy a zvětšení uzlin, typy HHV 6 a 7 způsobují tzv. šestou nemoc.

Typy HHV 1 a HHV 2 patří mezi nejčastější. HSV-1 (herpes simplex virus, syn. HHV 1) běžně způsobuje opary kolem rtů a nosu, zatímco infekce HSV-2 se projevuje v oblasti genitálií.

Výskyt a průběh onemocnění

První setkání s tímto onemocněním prodělá většina lidí v raném dětství. Infekce se může, ale také nemusí projevit v závislosti na zdravotním stavu jedince. Organismus po kontaktu s virem vytváří protilátky, jejichž hladina během života kolísá. Po odeznění infekce virus přetrvává v nervových buňkách (gangliích) hlavy v latentním (skrytém) stavu. Předpokládá se, že většina infikovaných lidí zůstává po celý život nosičem viru. Hladiny protilátek je možné zjistit až u 90 % lidí.

Opary se objevují v případě, když je imunitní systém oslaben nebo je organismus přetížen. Takový stav může nastat vlivem horečky, virové infekce, při psychickém vypětí, stresu, únavě, při menstruaci, v těhotenství, působením prudkého slunečního záření – v zimě na horách, při pobytu u moře a podobně. Často se opary objevují u atopiků, u onkologických pacientů, u nemocných čekajících na transplantaci.

Herpes viry jsou velmi nakažlivé dokonce i v době, kdy se puchýře již začaly hojt a objevily se strupy. Může docházet k přenosu mezi osobami, ale také hrozí nákaza a přenos viru na jinou část těla či obličeje. Opar ze rtu se může přenést na genitálie a naopak.

Herpes viry jsou nebezpečné pro plod v časném stadiu gravidity – může dojít k potratům a různým vrozeným vadám. U těhotných se infekce při porodu může přenést na dítě a proto se preventivně provádí císařský řez. 

Opar na rtu bývá neškodný, avšak v případě přenosu na obličej může ohrožovat oči a hrozí poškození zraku. V tomto případě je nutné vyhledat lékaře. Zrovna tak vyhledáme lékařskou pomoc, pokud je opar doprovázen horečkou, jeho výsev je rozsáhlý nebo u malých dětí, seniorů či lidí s oslabenou imunitou.

Onemocnění se přenáší kontaktem s nemocným. Klinický obraz onemocnění je dosti typický. Prvním příznakem bývá svědění a pálení v postižené oblasti. Během několika hodin se objeví zarudnutí a v tomto místě postupně vznikají skupinky puchýřků s čirým obsahem, které brzy praskají, spodina se obnaží a na povrchu vznikají stroupky. Zánětlivé změny na kůži mohou být provázeny zvětšením příslušných mízních uzlin a někdy i teplotou a celkovou nevolností. Nekomplikovaný opar se hojí zpravidla týden až deset dní.

Rozsáhlejším onemocněním je opar pásový. Tento druh oparu postihuje kůži na zádech, břiše a hrudníku a je velice bolestivý. Pásový opar způsobuje virus totožný s původcem planých neštovic. Infekce se projeví bolestivým (pálivým) pocitem na kůži a zhruba do 3 dnů se objeví vyrážka, teplota, únava, bolesti hlavy. Potíže přetrvávají 14 dní až několik měsíců. Při podezření na pásový opar je nutné navštívit lékaře, při rozsáhlejším pásovém oparu je nutná hospitalizace a antivirotika se podávají intravenózně (přímo do žíly).

Prevence a léčba oparů

Dnes se nejčastěji používají lokální přípravky, které zabraňují množení viru. Mezi často používané účinné látky patří aciklovir a penciklovir. Nejčastěji se aplikují ve formě mastí, gelů nebo náplastí. Pronikají do lidské buňky a zastavují syntézu virové DNA. Jejich účinek se projeví jen tehdy, když se dostanou do kontaktu s enzymy viru. Pro oslabené jedince, např. po cytostatické léčbě nádorových onemocnění, je někdy nutné podat tyto léky v tabletách nebo v infuzi. U „zdravých“ lidí je zpravidla dostačující pouze lokální aplikace.

Další používanou látkou je dokosanol, který snižuje pronikání viru do nitra buněk a tím mu brání v množení (virus ke svému množení využívá aparát napadené buňky).

Tyto přípravky jsou volně prodejné ve formě krému. Pro dosažení optimálního účinku je důležité včasné zahájení léčby (nejlépe již ve fázi prodromálních příznaků - brnění, svědění) a také pravidelná aplikace dostatečného množství přípravku. Tím se zkrátí průběh onemocnění, zmírní se rozsah a intenzita projevů a zpravidla se podaří předejít vzniku komplikací. Před aplikací krému si umyjeme ruce, abychom snížili riziko bakteriální infekce při nanášení krému na opar. Ruce si umyjeme i po aplikaci kvůli předejití zanesení infekce. Není vhodné opary propichovat nebo strhávat strupy, mohlo by dojít k sekundární bakteriální infekci.

Druhou variantu přípravků na místní ošetření oparu tvoří náplasti. Aplikují se většinou 3x denně. Obsahují koloid, který zaručuje vhodné prostředí pro hojení oparu a vytváří neviditelný film. Tím je opar chráněn před mechanickým poškozením, které by vedlo k šíření infekce. Součástí náplastí mohou být i další podpůrné látky s anntiseptickým nebo hojivým účinkem.

Na ošetření oparu lze užít i některé méně specifické přípravky:
tekutý pudr - má vysušující účinky, je vhodný na mokvající léze
panthenol, dexpanthenol, alantoin - urychlují hojení a používají se v konečných stádiích léčby, kdy se již vytvořil stroupek a ret se hojí
éterické oleje - zejména tea tree oil, který má antiseptické účinky, lze použít i silice z meduňky nebo máty
přírodní tinktury - propolisová nebo heřmánková tinktura působí antisepticky a přítomný líh má vysušující účinky
polyakrylátové a jiné koloidní gely - zachycují volné radikály, které přirozeně vznikají v ráně a zpomalovaly by proces hojení

V celkové léčbě se uplatňují přípravky na posílení imunity. Velmi účinná je aminokyselina L-lysin, která potlačuje růst viru HSV-1, ve vyšším dávkování se používá i u pásového oparu. L-lysin se nachází v živočišných tkáních (obsahuje jej např. kuře, tuňák, krevety, avšak při pečení nebo smažení dochází k jeho zničení) nebo ho lze podávat v potravinových doplňcích. Dále je vhodné zvýšit příjem vitamínů, zvláště vitamínu B12, E, C . Bylo prokázáno pozitivní působení vitaminu C v dávce 200 mg 3x denně v akutní fázi oparu. Zinek posíluje imunitu a podporuje hojení oparu. 

Preventivně se doporučuje vyhnout vyvolávajícím faktorům. Protože se opar objevuje u pacientů se sníženou imunitou a při prochladnutí, je vhodné posilovat imunitu a předcházet infekcím (mytí rukou, vyhýbání se veřejným prostorům v době epidemie, ...). Pokud je vyvolávající příčinou slunce, rty chráníme tyčinkou s UV filtrem. Při vlastní infekci je podstatné vyhýbat se kontaktu s lidmi s oslabenou imunitou, minimalizovat riziko přenosu infekce z rtu na jiná místa, především oči - pečlivým mytím rukou, nesdílet rtěnky, ručníky, nádobí. 

Téma zpracoval:

Mgr. Juta ŠOUSTALOVÁ, lékárník

Poradna on-line

www.DocSimon.cz

Téma bylo zpracováno bez nároku na úplnost.

Téma bylo zpracováno dle nejlepšího vědomí a svědomí autora na základě dostupných relevantních vědeckých informací.

Související odkazy

Opar

Posílení imunity

Tuto poradnu on-line provozuje společnost ČESKÁ LÉKÁRNA HOLDING, a.s.