MIGRÉNA

Migréna patří mezi bolesti hlavy, na jejichž vzniku se nepodílí žádná jiná choroba. Migréna je charakterizována jako převážně jednostranná bolest hlavy střední nebo velké intenzity, která trvá od 4 do 72 hodin. V 90 % případů bývá migréna doprovázena nauzeou (nevolnost, pocit na zvracení), ve 30 % zvracením, ale také přecitlivělostí na světlo, pachy a zvuky. Zhoršuje se tělesnou námahou a při záchvatu není člověk schopen vykonávat své běžné aktivity.

Některým atakům migrény předchází aura (v průběhu prvních 5 – 20 minut), která odeznívá do jedné hodiny. Během aury se objevují světelné záblesky, výpadky zorného pole, brnění a další projevy. Tzv. prodromální příznaky se objevují asi u 60 % nemocných a předcházejí záchvatům migrény o několik hodin až 2 dny. Nejčastějšími prodromálními příznaky jsou: změna nálady, ospalost, podrážděnost, změna chuti k jídlu, žízeň, sucho v ústech, méně často potom zvýšená vnímavost na zvuky, pachy.

Přesná příčina tohoto onemocnění není dodnes známá. Před i během záchvatu se v mozku odehrávají složité děje, které vedou k aktivaci určitých nervových okruhů. Podnět pro vznik migrény vychází z nervových buněk v mozkovém kmeni, který je dále přenášen trojklanným nervem k cévám mozkových plen. Cévy na tento podnět zareagují rozšířením a v jejich okolí vznikne tzv. neurogenní zánět. Ten je společně s rozšířenými cévami zodpovědný za silnou bolest.

Terapie
Základem léčby je kombinace medikamentózních (pomocí účinných léčiv) a nemedikamentózních postupů (bez použití léků).

Nemedikamentózní léčba – při této léčbě se snažíme odstranit spouštěcí faktory vedoucí k ataku migrény, důležitá je také změna životního stylu.

Mezi spouštěcí faktory migrény řadíme:

  • některé potraviny s obsahem biogenního aminu tyraminu – ten dokáže spustit řetězec reakcí vedoucích k migréně. Tyramin je obsažen například v banánech, zralém ovoci, zrajících sýrech, pivu, vínu, destilátech, zelí, mléčných výrobcích, bramborech, potravinách s obsahem glutamátu, čokoládě, kořeněných jídlech.
  • špatná životospráva – nepravidelné stravování, hladovění nebo naopak přejídání a vynechávání jídla
  • stres
  • deprese
  • kouření
  • nedostatek nebo nadbytek spánku
  • změna krevního tlaku
  • hormonální faktory – menstruace, užívání antikoncepce, těhotenství, klimakterium
  • dlouhé cestování
  • nadměrný hluk
Pokud již dojde k rozvoji migrény, důležitý je klidový režim a tmavé, tiché prostředí. Napomoci může také studený obklad na čelo, masáž krku, akupresura nebo jóga.

Medikamentózní léčba – pokud nemedikamentózní přístup nevede k úspěchu, je třeba navštívit lékaře, který provede odborná vyšetření a sestaví vhodný léčebný plán. Důležitá je spolupráce nemocného. Pacient by si měl vést tzv. záznamový diář bolesti hlavy, do kterého si zapisuje intenzitu bolesti, délku trvání, přidružené obtíže, práceschopnost, medikaci atd. Takový formulář může pomoci při stanovení příčin migrény.

Akutní léčba migrény
Tato terapie nemá preventivní účinek, je nutné ji podat ihned na začátku záchvatu. Jejím cílem je zastavit nebo alespoň zmírnit či zkrátit záchvat. Volně prodejná léčiva se využívají buď na doporučení lékaře nebo v akutních situacích, kdy je pacient bez předepsaných léků.

Terapie lehčích forem migrény – u lehkých forem migrény se dávkují léčiva s obsahem slabě působících analgetik jako je paracetamol (v jednotlivé dávce 500 – 1000 mg) a kyselina acetylsalicylová (v jednotlivé terapeutické dávce 500 – 1000 mg). Rychlý nástup účinku zajistí léčivé přípravky ve speciální tabletové lékové formě, z níž se léčivo snadno a rychle uvolňuje, nebo ve formě šumivých tablet. Kyselina acetylsalicylová je zastoupena v léčivých přípravcích ve formě tablet nebo také v šumivé formě v léku. Výše zmíněná léčiva se užívají v samostatně nebo v kombinaci, popřípadě v kombinaci s kofeinem (pokud však není spouštěcím faktorem). Kofein zesiluje analgetický účinek daného léku. Ostatní kombinovaná analgetika se používají jen výjimečně pro riziko vzniku závislosti a riziko rozvoje chronické denní bolesti hlavy, která může vzniknout z nadužívání léků. Lze podávat i nesteroidní antiflogistika, která vykazují bolest tlumící a protizánětlivý účinek. Jedná se o léky s obsahem následujících účinných látek: ibuprofen (200 – 400 mg v jednotlivé dávce), diklofenak (25 mg v jednotlivé dávce), naproxen či dexketoprofen. Nesteroidní antiflogistika ani kyselinu acetylsalicyloviu nesmí užívat pacienti užívající léky proti srážení krve, nemocní s žaludečními vředy či pálením žáhy.

Terapie těžké formy migrény – léky volby pro tento stupeň onemocnění jsou antimigrenika, která jsou vázána na lékařský předpis.

Při nevolnosti je vhodnější užití rektální lékové formy (čípky - k zavádění do konečníku), díky které není zatížen zažívací trakt. U pacientů s nauzeou je vhodné podat zároveň s analgetikem i antiemetikum (lék působící proti zvracení). Jedná se např. o léky s obsahem účinné látky moxastin teoklát nebo o rostlinné přípravky s obsahem zázvoru. Vhodná jsou i antiemetika ze skupiny prokinetik - volně prodejný je domperidon. Upravují motilitu trávicího traktu a zrychlují jeho vyprazdňování a tím i vstřebání analgetika.

V období těhotenství je použití analgetických léků omezené pro riziko poškození plodu. Z tohoto důvodu je lépe doporučit u gravidních pacientek užívání homeopatických přípravků a striktní dodržování preventivních a režimových opatření. Ve všech trimestrech lze použít paracetamol (lépe po poradě s lékařem či lékárníkem).

Prevence a režimová opatření
V rámci prevence se doporučuje pravidelné užívání některých minerálů, vitamínů a jiných potravních doplňků.

Hořčík – reguluje svalový tonus a přenos nervových vzruchů (v mozku pacientů trpících migrénou byl prokázán nižší obsah hořčíku). Ideální je ve formě šumivého preparátu, díky kterému je také dodržován důležitý pitný režim.

Vitaminy skupiny B – jsou potřebné pro správnou funkci nervové soustavy.

Ginkgo biloba – podporuje krevní oběh v mozku a zlepšuje jeho funkce. Může ovlivňovat krevní srážlivost.

Kopretina řimbaba (Chrysanthemum parthenium) - používá se ke zmírnění migrény a menstruačních potíží.
Zvláště u žen v přechodu se osvědčuje profylaktické podávání přípravků k léčbě příznaků klimakteria.

Má–li pacient více než tři těžké záchvaty do měsíce nebo trvají–li jednotlivé záchvaty déle než 48 hodin, podává se profylaktická medikace, kterou určí lékař.

V rámci režimových opatření je vhodné naučit se rozpoznávat prodromy (příznaky upozorňující na nadcházející migrenózní záchvat). Těchto příznaků si častěji všimne okolí než pacient sám. Dále je nutné omezit spouštěče, které můžeme sami ovlivnit (doba a druhy jídel, pitný režim, odpočinek, spánek), mít všude s sebou jednu dávku akutního léku. Doporučuje se ještě před vznikem nevolnosti pokusit se něco sníst. Při záchvatu můžeme položit na šíji a zadní část hlavy studený obklad, na oči chladnou masku, jít do temné a tiché místnosti, lehnout si nebo sednout do příjemné polohy, uvolnit stisk zubů, zkusit uvolnit celé tělo a pokusit se usnout. V období mezi záchvaty se informovat o relaxačních technikách, které vedou k uvolnění svalů celého těla.

Kombinací výše uvedených způsobů léčby a současným dodržováním režimových opatření lze docílit podstatného zlepšení průběhu migrény a u některých pacientů dokonce i odstranění záchvatů natrvalo.


PharmDr Erika HOCKOVÁ, lékárník 
Mgr. Marta KŘÍŽKOVÁ, lékárník 
Poradna on-line 
www.DocSimon.cz 
Téma bylo zpracováno bez nároku na úplnost. 
Téma bylo zpracováno dle nejlepšího vědomí a svědomí autora na základě dostupných relevantních vědeckých informací. 

Tuto poradnu on-line provozuje společnost ČESKÁ LÉKÁRNA HOLDING, a.s.