NESPAVOST

Spánek

Spánek je jednou ze základních lidských potřeb. Spánek je fázický, periodicky se opakující stav vědomí, který je opakem bdělosti. Přirozený návrat ze spánku do stavu bdělosti jej odlišuje od život ohrožujícího kómatu. Spánek není z hlediska fyziologického ani psychického stejnorodý. Rozlišujeme dvě hlavní fáze spánku, a sice non-REM, která se dále dělí na spánek lehký a hluboký, a REM fázi.

REM fáze se vyznačuje rychlými pohyby očí (označení REM pochází z anglické zkratky Rapid Eye Movement). Dále je pro tento stav charakteristické snížené svalové napětí, nepravidelná srdeční činnost a dýchání. Tato fáze trvá cca 1 hodinu a během spánku se opakuje 3 - 4x, představuje proto přibližně 25 % celkové délky spánku. V REM fázi se zdá většina snů. Dále má význam pro utváření procedurální a prostorové paměti a selekci prožitých podnětů dle jejich významu (lze ji chápat jako pročištění paměti).

Non-REM fáze se vyznačuje vyšším svalovým napětím s mimovolnými pohyby. Tuto fázi můžeme dále dělit do podskupin, z nichž poslední je považována za hluboký spánek, při němž dochází k upevňování tzv. deklarativní paměti (tato paměť uchovává vzpomínky a faktické znalosti).

Spánek je tedy nezbytnou potřebou pro správnou funkci organismu, proto při dlouhodobé nespavosti či při nedostatečné kvalitě spánku může docházet ke snížení pozornosti, pocitům únavy a rozvoji duševních onemocnění způsobených nedostatečnou regenerací centrálního nervového systému (mozku).

Poruchy spánku

Poruchami spánku v dnešní době trpí stále větší procento populace. Stává se tak pro společnost velkým problémem narušujícím jak soukromý, tak i společenský a pracovní život.

Poruchy spánku lze rozdělit dle jejich příčiny na primární a sekundární, kdy primární mají hlavní příčinu v emoční oblasti a sekundární jsou zapříčiněny onemocněním jiných orgánů – astma, bolest, svědění, nucení na močení apod. Kromě těchto příčin rozlišujeme ještě nespavost vyvolanou nesouladem biologických rytmů. S touto poruchou se nejčastěji setkáváme při posunu časových pásem po interkontinentálních letech (jet lag syndrom), ale také u jedinců pracujících ve směnném provozu.

Poruch spánku je celá řada, od náměsíčnosti přes noční děsy a noční můry až po narkolepsii (spánková porucha, při níž postižený člověk upadá během dne náhle do spánku) apod. Avšak nespavost je jednou z nejčastěji vyskytujících se poruch, která je v lehčích případech snadno ovlivnitelná správnými návyky a dodržováním zásad tzv. spánkové hygieny. Závažnou poruchou spánku je syndrom spánkové apnoe, kdy během spánku dochází k epizodám bezdeší a lapání po dechu. Tento syndrom nejvíce ohrožuje lidi s centrálním typem obezity (hromadění tuku v oblasti krajiny břišní), k dalším rizikovým faktorům patří kouření, nadměrný konzumace potravin před spaním, příjem alkoholu před spaním, používání hypnotik (léků navozujících spánek) a mužské pohlaví. 

Přiměřená doba spánku je veskrze individuální. Odborníci doporučují spánek pohybující se okolo 8 hodin denně, avšak řadě lidí vyhovuje doba kratší a žádné pocity nespavosti nezaznamenávají. Čas potřebný ke spánkové regeneraci je tedy skutečně individuální a liší se člověk od člověka i v průběhu života jednoho jedince.

Jako nespavost lze hodnotit stavy obtížného usínání, častého nočního buzení a předčasného probouzení, které se opakují alespoň třikrát týdně po dobu jednoho měsíce.

Zásady spánkové hygieny

Spánková hygiena zahrnuje přehled obecných doporučení u osob, které trpí poruchou spánku. Tato pravidla však platí pouze pro ty, u kterých bylo vyloučeno jiné onemocnění, které nespavost může způsobovat - pak je nutno léčit primárně toto onemocnění (jedná se o tzv. sekundární nespavost).

Pravidla spánkové hygieny:

· pravidelně uléhat ke spánku i vstávat ve stejnou dobu, a to i o víkendu,

· doporučuje se nespat během dne, především senioři často spí během dne a u lékaře udávají nespavost během noci,

· postel používat pouze ke spánku (nebo k milování), tedy v posteli nejíst, nečíst, nesledovat televizi,

· dodržet přiměřenou psychickou a fyzickou aktivitu během dne, tzn. snažit se unavit,

· minimálně 3 hod před spaním se vyhnout nepřiměřené tělesné aktivitě, vhodná je klidná procházka,

· před ulehnutím není vhodné se přejídat, ale pozor na probuzení z hladu - doporučuje se lehce pojíst, např. ovoce,

· vhodné je zůstávat na lůžku pouze po dobu spánku, při neschopnosti usnout po 30 minutách vstát a věnovat se nějaké příjemné monotónní klidné činnosti (poslech relaxační hudby, koupel, čtení),

· nekonzumovat kofein a alkohol před spaním,

· nekouřit před spaním a při probuzení v průběhu noci, protože nikotin má stimulační účinky,

· místnost pro spánek by měla být větraná a její teplota by se měla pohybovat mezi 17–21°C,

· prostředí pro spánek by mělo být nehlučné a klidné,

· při poruše usínání potlačit negativní myšlenky rušící spánek a usínání,

· používat bavlněné povlečení a kvalitní matrace.

Léčba nespavosti

Na trhu je k dostání řada léků ovlivňující spánek - tzv. hypnotika. Jedná se o léky vázané lékařským předpisem a jejich indikace patří zásadně do rukou odborníka. Při předepisování hypnotik je třeba mít na paměti řadu jejich nežádoucích účinků a riziko vzniku závislosti. Ačkoliv technika a věda pokročila, ideální hypnotikum (bez rizika vzniku závislosti, bezpečné, bez potřeby zvyšovat dávky) v tuto chvíli neexistuje. Hypnotika jsou určená pouze ke zvládání krátkodobých a přechodných forem nespavosti. Je-li farmakoterapie hypnotiky indikována uvážlivě, po nezbytně nutnou dobu a v nejnižších účinných dávkách, jsou rizika léčby minimalizována a pro pacienta je léčba přínosem. Lékař však musí vždy pečlivě zvážit možná rizika a přínos léčby. Nejedná se pouze o zvýšení hodin spánku, ale o zlepšení jeho kvality.

Z volně prodejných přípravků jsou k dispozici produkty založené převážně na přírodní bázi. Mají menší množství nežádoucích účinků, některé jsou vhodné i pro děti, těhotné a kojící. Nevzniká na ně závislost. Zpravidla obsahují tyto rostliny (nebo extrakty z nich):

kozlík lékařský

chmel otáčivý

meduňku lékařskou - ve formě čaje nebo tablet lze použít i u těhotných, kojících a malých dětí

třezalku tečkovanou - působí sedativně, antidepresivně a anxiolyticky (zmírňuje napětí a úzkost), ale není vhodné ji kombinovat s některými léky (léky na snížení cholesterolu, antikoncepce, antidepresiva a jiné), opatrnosti je třeba i při expozici slunečnímu záření (zcitlivuje na sluníčko)

mučenku pletní

levanduli lékařskou - lze použít i ve formě silice (esenciálního oleje) při aromaterapii nebo k relaxační koupeli či masáži

K dispozici jsou též polykomponentní homeopatické přípravky, které snižují stres, napětí a úzkost a pomáhají navodit klidný spánek. Pro děti od jednoho roku jsou ve formě sirupu, pro dospělé ve formě sublinguálních tablet, které se rozpouštějí pod jazykem. Homeopatie nemá žádné kontraindikace a je vhodná i v těhotenství a při kojení.

Pokud je příčinou nespavosti úzkost a napětí, lze podat léčivé přípravky s obsahem guajfenezinu. Ten působí anxiolyticky, navíc uvolňuje svaly a má i účinek expektorační (podporuje vykašlávání). Volně prodejné jsou tablety, které mohou užít dospělí a děti od šesti let. Není vhodný pro těhotné a kojící a může ovlivnit soustředění (nepoužívat při řízení dopravních prostředků nebo při obsluze strojů).

V zahraničí je volně prodejný též melatonin, hormon, který řídí rytmy spánku a bdění a je určený především k překonání jet lag syndromu (nespavost při změně časového pásma při zaoceánských letech) nebo pro řešení nespavosti při práci na směny. U nás je lék s obsahem melatoninu pouze na lékařský předpis, volně prodejné jsou doplňky stravy.


PharmDr. Milena ŠVECOVÁ, lékárník

Poradna on-line

www.DocSimon.cz

Téma bylo zpracováno bez nároku na úplnost.

Téma bylo zpracováno dle nejlepšího vědomí a svědomí autora na základě dostupných relevantních vědeckých informací.

Tuto poradnu on-line provozuje společnost ČESKÁ LÉKÁRNA HOLDING, a.s.