OBEZITA

Obezita – popis onemocnění a její příčiny

Obezita je charakterizována jako chronický proces ukládání nadbytečného tuku v těle, který vede k rozvoji jiných, somatických nemocí. Trendem poslední doby je zvyšování prevalence obezity, tedy nárůstu % lidské populace trpícího tímto onemocněním, a to zejména ve vyspělých a rozvojových zemích.

Nejčastější příčinou vzniku obezity je velký přísun energie nad potřeby organismu, dále genetické predispozice, endokrinní poruchy, psychogenní a metabolické vlivy v různých fázích života a léky. V jednotlivých bodech se těmto příčinám budeme věnovat pozorněji.

Příčiny obezity

Nepoměr mezi příjmem a výdejem energie

Při zvýšeném příjmu energie, ať už ve formě tuků či cukrů, dochází k ukládání těchto zásobních látek do tukové tkáně. Děje se tak opakovanou konzumací velkého množství vysoko kalorických jídel nebo zvýšenou četností příjmu těchto pokrmů.

Nedostatek pohybové aktivity spojený s normálním příjmem potravy může také vést k nadváze až obezitě. Tělo sice není zaplavováno vysokými dávkami energetických složek, ale energii vlivem snížení aktivity nespotřebovává. Dochází k ukládání do tukových zásob.

Nejčastějším případem je pak kombinace obou způsobů, kdy nedostatek pohybové aktivity a zvýšený příjem energie vede k rychlému „nabírání přebytečných kil“.

Genetická predispozice

Významnou roli u obezity hrají genetické faktory a faktory zevního prostředí. Pokud jsou oba rodiče obézní, je vysoce pravděpodobné, že jejich potomek bude mít také problémy s tělesnou váhou. Při dodržování dietetických pravidel, při pravidelném pohybu a dobrých stravovacích návycích však riziko vzniku obezity může být významně redukováno.

Endokrinní poruchy

Obezitu mohou způsobit poruchy některých hormonálních žláz. Jedná se zejména o štítnou žlázu (hypotyreóza, nedostatek hormonů tyroxinu a trijódtyroninu) nebo o kůru nadledvin (nadbytek kortizolu, tzv. Cushingův syndrom). Obézních lidí s těmito onemocněními je ale velmi málo.

Psychogenní a metabolické vlivy

Vlivem nesprávných stravovacích návyků, uspěchaného způsobu života, stresových situací, sedavých zaměstnání, rostoucí oblíbeností fastfoodů a mnoha dalších přibývá procento těch, kteří mají problémy se svou váhou.

Léky

Některé léky zvyšují chuť k jídlu a mohou tak přispívat ke zvyšování tělesné hmotnosti. Příkladem jsou gestageny (hormonální léčba u žen), glukokortikoidy (steroidní hormony kůry nadledvin) nebo některá antidepresiva.

Klasifikace nadváhy a obezity je charakterizována indexem tělesné hmotnosti (BMI) , který se rovná podílu telesné hmotnosti v kilogramech a výšky v metech na druhou (BMI =(kg/m²)). K výpočtu BMI je proto třeba znát svou tělesnou váhu a svou výšku. Na základě hodnoty BMI rozeznávame:

Klasifikaci pomocí BMI lze použít u běžné populace, není vhodná u malých dětí, těhotných nebo sportovců - kulturistů (mají vysoký podíl svalové tkáně s vysokou hmotností, ale nízký podíl tukové tkáně).

Z dalších metod lze využít měření obvodu pasu, který je nejdůležitějším prediktorem kardiovaskulárního rizika. Obvod pasu totiž nejvíce vypovídá o ukládání tuku v oblasti břicha. Nadváhu znamená obvod 80 a více cm u žen, 94 a více cm u mužů. Vysoké riziko pak znamená 88 cm u žen a 102 cm u mužů.

Prevence – jak předejít obezitě

Obezita je tzv. multifaktoriální onemocnění. Na jeho vzniku se podílí více faktorů současně, proto je těžké stanovit jednotná preventivní pravidla, která by byla aplikovatelná na všechny možné příčiny. Zcela obecně lze stanovit některé zásady:

Léčba obezity

Režimová opatření, která je nutno při redukci hmotnosti dodržovat a bez kterých by nebylo možné dosáhnout optimální váhy, jsou uvedena v předchozím bodě . Kromě těchto zásad existuje však i léčba pomocí léčivých přípravků (farmakoterapie) nebo chirurgický zákrok, který je doporučován pouze u pacientů s vyšším stupněm obezity.

Pro pacienty s BMI vyšším jak 30 nebo pokud je nadváha spojena s některými dalšími komplikacemi je určena léčba pomocí léků, které jsou vázány lékařským předpisem, popřípadě je nutný chirurgický zásah (bandáž žaludku).

Ve volném prodeji v lékárnách je k dispozici potom celá řada léčivých přípravků či doplňků stravy, které napomáhají při redukci hmotnosti. Tyto přípravky obsahují látky tlumící pocit hladu, látky ovlivňující vstřebávání živin z trávicího traktu a další látky sloužící jako doplněk stravy či používané k redukční dietě.

Látky tlumící pocit hladu

Chrom

Použití: Snížení chuti k jídlu, potlačuje chuť na sladké, snížení potřeby dojídání. Přidává se k umělým sladidlům.

Kontraindikace a nežádoucí účinky nejsou známy.

Délka užívání: Pro zdravé neomezeno, pokud má pacient i jiné komplikace, musí se poradit se svým lékařem.

Vláknina

Charakteristika: Existují dva druhy vlákniny, a to nerozpustná (celulóza, lignin) a rozpustná (glukomanan, galaktomanan, inulin). Nerozpustná vláknina urychluje střevní pasáž a zvětšuje objem stolice, neovlivňuje však vstřebávání tuků a cukrů. Je vhodná pro léčbu a prevenci zácpy, jako doplňková léčba hemoroidálních onemocnění. Naopak snižuje absorpci cukrů a vstřebávání tuků, snižuje koncentraci cholesterolu. Je vhodným doplňkem stravy při obezitě doprovázené diabetem II. typu a zvýšenými hladinami krevních lipidů. Vlákninu užíváme 15–30 minut před hlavním jídlem, zapíjí se alespoň 200ml tekutiny. Navozuje pocit nasycení, snižuje tak příjem potravy.

Kontraindikace: Při neprůchodnosti střev a poruchách střevní pasáže.

Nežádoucí účinky: Při dlouhodobém podávání vysokých dávek může dojít ke vzniku poruchy rovnováhy minerálů.

Dávkování: Obvyklá dávka pro dospělé je 5–10g drogy nebo granulátu 2krát denně (na noc a ráno před snídaní). Důležitý je dostatečný pitný režim.

Látky ovlivňující vstřebávání živin

Orlistat

Použití: Léčba obezity, snížení tělesné hmotnosti u dospělých s nadváhou (BMI≥28), v kombinaci s nízkokalorickou dietou s nízkým obsahem tuků.

Kontraindikace: Přecitlivělost na orlistat či jinou pomocnou látku. Chronický malabsorpční syndrom, cholestáza, léčba cyklosporinem, warfarinem nebo jinými perorálními antikoagulancii. Není vhodné pro děti do 15 let věku, těhotné a kojící.

Nežádoucí účinky: Při konzumaci orlistatu a tučných jídel se mohou objevit trávicí potíže (průjem), který ale na druhou stranu pacienta vychovává (učí ho vybírat si jídlo s nižším obsahem tuků). Může snížit absorpce vitamínů rozpustných v tucích (vit. A, D, E, a K).

Dávkování: Ve volně prodejných přípravcích 60mg 3x denně - s každým hlavním jídlem. Neužívá se, pokud konzumované jídlo neobsahuje žádný tuk.

Délka užívání: Léčba by neměla trvat déle jak 6 měsíců. Pokud do 12 týdnů nemá léčba viditelné výsledky, přeruší se.

Látky podporující energetický metabolismus

L-Karnitin

Použití: Podpora redukčních režimů, urychlení odbourávání tuků, zlepšení fyzické výkonnosti.

Kontraindikace: Nejsou známy. Užívání se nedoporučuje v těhotenství a kojení.

Nežádoucí účinky: Nejsou známy.

Dávkování: Doporučené denní dávkování je 400–800mg denně. Maximální denní dávka by neměla překročit 1000mg.

Obezita se stává celosvětovým problémem. Neustále přibývá těch, kteří mají problémy s tělesnou váhou, a to i mezi mladými lidmi. Podstatným rizikem jsou další komplikace spojené s obezitou. Jedná se zejména o kardiovaskulární onemocnění, diabetes mellitus 2. typu, zhoršenou mobilitu v důsledku artróz a další. Léčba obezity obvykle trvá velmi dlouho, v některých případech doživotně. Konečný výsledek záleží vždy na ochotě a motivaci pacienta, jako nezbytný předpoklad k dosáhnutí stanovených cílů.


Téma zpracoval:

Mgr. Marta KŘÍŽKOVÁ, lékárník

Poradna on-line

www.DocSimon.cz

Téma bylo zpracováno bez nároku na úplnost.

Téma bylo zpracováno dle nejlepšího vědomí a svědomí autora na základě dostupných relevantních vědeckých informací.

Tuto poradnu on-line provozuje společnost ČESKÁ LÉKÁRNA HOLDING, a.s.