ODVYKÁNÍ KOUŘENÍ

Účinky nikotinu, vznik závislosti

Nikotin je rostlinný alkaloid získávaný z rostliny Nicotiana tabacum. V tabáku obsažený nikotin se do krevního oběhu dostává přes sliznici dutiny ústní (kouřením doutníku či dýmky) nebo z plic při kouření cigarety. Množství vstřebaného nikotinu závisí na několika faktorech: na obsahu nikotinu v tabáku, na hodnotě pH tabáku a především na způsobu kouření.

Nikotin se váže na nikotinové receptory v mozku. V menším množství působí stimulačně - podporuje soustředění a duševní činnost, ve vyšších dávkách působí naopak tlumivě. Nikotin mimo jiné působí na lidský organismus zvýšením aktivity trávicího traktu a tím i zrychlením střevní peristaltiky. Účinky nikotinu se projevují i na kardiovaskulárním systému zvýšením krevního tlaku. Nikotin ovlivňuje také žlázy s vnitřní sekrecí.

Hlavním účinkem nikotinu, pro který je přijímán, je vyplavení dopaminu v centru odměny v mozku. To vede k libým pocitům a následně ke vzniku spojení cigarety s chvílemi uvolnění a pohody. Při opakovaném přísunu nikotinu vzniká návyk. Zprvu se jedná o psychickou závislost, která se projevuje potřebou mít v ruce cigaretu. Po delší době užívání a přísunu nikotinu, přibližně do dvou let, vzniká závislost fyzická. Kouřením se zvyšuje počet nikotinových receptorů, při nedostatečném přísunu nikotinu se začnou projevovat abstinenční příznaky: nutkavá touha po cigaretě, podrážděnost, úzkost, neklid nebo zvýšená chuť k jídlu. Rychlost vzniku závislosti je individuální.

Metody odvykání kouření

Důležitým předpokladem pro úspěšné odvykání kouření je rozhodnutí přestat. Bohužel neexistuje žádná metoda, která by byla absolutně účinná. Nejdůležitějším elementem v odvykání je vůle jedince, který se rozhodne skoncovat se svým zlozvykem. Základem každého odvykacího procesu je změna denních streotypů, které vedou k tomu, že sáhneme po cigaretě. Pacient by si měl dopředu připravit nekuřácká řešení pro situace, ve kterých kouří - obvykle se jedná o stresové situace, ale i chvíle, kdy si chce odpočinout a cigaretu podvědomě potřebuje, aby si odpočinek vychutnal naplno. 

Jednou z metod odvykání kouření je omezování počtu cigaret, která jen zřídka a ještě spíše u disciplinovanějších jedinců vede k požadovanému výsledku.

Mezi další metody odvykání patří takzvaná náhradní nikotinová terapie. Tato metoda patří mezi nejúčinnější. V dnešní době je v lékárnách řada volně prodejných přípravků s obsahem nikotinu, které mají pomoci v odvykání kouření.

Existují též přípravky vázané na recept, které pomáhají zvládat touhu po cigaretě a snižují i pozitivní pocity po vykouření cigaret. To vede k postupnému zanechání kouření (pacientovi přestávají cigarety chutnat). Tyto přípravky může předepsat i praktický lékař.

K nefarmakologickým metodám využívaným k odvykání kouření patří například hypnóza, akupunktura nebo alternativní metody, které nemají žádný skutečný účinek na fyziologické procesy, ale mohou být součásti psychické podpory.

S odvykáním kouření je také často spojováno zvýšení hmotnosti. K tomu vedou dva důvody - kuřák nahradí kouření jinou činností, která mechanicky nahrazuje kouření, např. cucáním bonbonů, chroupáním slaných tyčinek. Druhým důvodem je, že kouření vede k vyplavení stresových hormonů, které urychlují bazální metabolismus. Při vynechání kouření nejsou tedy vyplavovány stresové hormony, nedochází k umělému zvýšení spotřeby energie organismem. Zvýšení hmotnosti je obvykle kolem 5 kg za rok a jeho zdravotní důsledky jsou i u pacientů s nadváhou či obezitou zanedbatelné v porovnání s důsledky, které přináší kouření. 

Náhradní nikotinová terapie

Náhradní nikotinová terapie spočívá v tom, že při odvykání je lidskému organismu dodáván čistý nikotin. To vede ke snížení abstinenčních příznaků a k eliminaci vdechování škodlivých látek přítomných v tabákovém kouři.

K dispozici jsou různé lékové formy, které pomáhají zvládnout různý typ závislosti. Pro kontinuální (trvalý) přísun nikotinu se používají nikotinové náplasti, ze kterých se látka postupně uvolňuje v definovaném množství. Kontinuální přívod nikotinu je důležitý zejména pro silné kuřáky, tedy takové, u kterých se objeví chuť na cigaretu do jedné hodiny po probuzení. Pro zvládnutí akutní potřeby kouřit jsou určeny pastilky, spreje nebo žvýkačky. Tyto formy lze kombinovat s náplastmi. Tyto lékové formy jsou k dispozici v různé síle, aby léčba vždy začala dostatečně vysokou dávkou a minimalizovaly se abstinenční příznaky, které by vedly k zanechání pokusu o odvykání.

Žvýkačky – vhodné zejména pro slabší kuřáky, užívají se tehdy, když se objeví chuť na cigaretu. Žvýkačka se počne žvýkat - nakousne se, dokud se neobjeví pocit pálení nebo brnění jazyka - to značí, že se začal uvolňovat nikotin. Poté se přiloží na vnitřní stranu tváře a nikotin se vstřebává skrze sliznici. Žvýkání nesmí být příliš usilovné, aby se nikotin, který se má vstřebávat sliznicí dutiny ústní, nedostával do žaludku, kde by mohl dráždit. Není vhodné před aplikací jíst nebo pít kyselé látky (citrusy, ovocné šťávy, ...), protože snižují vstřebávání nikotinu.

Nikotinové náplasti – jsou vhodné především pro středně až silně závislé kuřáky, jejich výhodou je kontinuální přísun nikotinu. Nalepují se na neochlupené místo na těle, např. paže nebo bederní část zad. Náplast se na jednom místě nechá přilepená po dobu 24 hodin, po této době se odstraní a další se lepí jiné místo. Na stejné místo je náplast možno aplikovat nejdříve za 7 dní.

Pastilky - jsou určené pro volné rozpuštění v ústech ve chvíli, kdy se objeví chuť na cigaretu. Necucají se.

Spreje - stříkají se pod jazyk, odkud se nikotin snadno a rychle vstřebává. Není vhodné stříkat je na patro nebo volně do krku. Jsou určené k řešení chuti na cigaretu.

Všechny formy náhradní nikotinové terapie by se měly s opatrností používat u pacientů s chronickým onemocněním kardiovaskulárního aparátu, u těhotných a kojících žen. Vždy ale platí, že přísun čistého nikotinu je mnohem menší zlo než přísun mnoha dalších karcinogenních látek vyskytujících se v cigaretovém kouři.

K inhalaci nikotinu jsou dále určeny elektronické cigarety (vaporizéry), které snižují rizika spojená s kouřením až o 90 %. Relativní novinkou jsou systémy IQOS (akronym anglického I quit ordinary smoking = končím s běžným kouřením), které umožňují inhalaci páry ze zahřátého tabáku bez inhalace cigaretového kouře. Dochází tak k výrazné redukci množství inhalovaných škodlivých látek.

Téma zpracoval:

Mgr. Sandra ŠÍMOVÁ, lékárník

Poradna on-line

www.DocSimon.cz

Téma bylo zpracováno bez nároku na úplnost.

Téma bylo zpracováno dle nejlepšího vědomí a svědomí autora na základě dostupných relevantních vědeckých informací.

Tuto poradnu on-line provozuje společnost ČESKÁ LÉKÁRNA HOLDING, a.s.