ONEMOCNĚNÍ JATER, JATERNÍ PROTEKCE

Játra, funkce jater

Játra (lat. hepar) jsou v těle největší žlázou vážící okolo 1,5 kg a jsou složena z jaterních buněk, hepatocytů. Nachází se v břišní dutině v pravém podžebří. Jsou hlavním orgánem metabolismu většiny živin přijatých potravou, tvoří se zde bílkoviny, ukládají zásobní cukry, metabolizuje cholesterol, v případě nedostatku živin se zde upravují tuky na energeticky bohaté látky, dochází zde k ukládání některých vitamínů a zasahují do endokrinních pochodů.

Velmi významnou funkcí jater je jejich detoxikační schopnost, při které játra přeměňují pro organismus jedovaté látky na látky nejedovaté a vylučují z těla zplodiny metabolismu. Dále se podílejí na tvorbě některých srážlivých krevních faktorů, tvoří žluč a mají mnohé další speciální funkce. Mezi důležité schopnosti jater se řadí schopnost regenerace. Játra se dovedou do určité míry adaptovat na zvýšenou zátěž.

Nemoci jater

Díky vysoké regenerační schopnosti jater se může poškození po akutně působícím podnětu zhojit bez následků. Avšak při dlouhotrvajícím působení toxických látek může dojít k trvalému poškození.

Mezi velmi časté onemocnění jater patří steatóza, tedy ztukovatění jater. K němu nejčastěji dochází při nadměrné konzumaci alkoholu, při obezitě, při cukrovce nebo při nadměrném užívání některých léčiv.

K dalším závažným onemocněním patří cirhóza jater. Jaterní cirhóza je chronický proces, při kterém dochází k nekróze (odumření) jater, následně ke zvýšené tvorbě vaziva (proces fibrotizace) a k přestavbě jaterních buněk. K rizikovým faktorům vzniku jaterní cirhózy patří převážně opakované virové hepatitidy (hlavně typu B a C), alkoholismus nebo porucha metabolismu látek, které se zpracovávají játry. Jaterní cirhóza může dlouhou dobu být bez příznaků. Zpočátku jsou příznaky nenápadné a klasické příznaky se projevují až v pozdějších stadiích, kdy na léčbu již bývá pozdě.

Dále játra mohou být postižena infekčním onemocněním, nejčastěji virovými hepatitidami. Tato onemocnění může souviset s nedostatečnými hygienickými návyky (hepatitida A - nemoc špinavých rukou) nebo s rizikovým chováním (injekční aplikací drog, promiskuita).

Hepatoprotektiva – léky k podpoře jaterních funkcí

Pojmem hepatoprotektiva označujeme látky, které mohou mít příznivý vliv na regeneraci jaterních buněk nebo mohou zpomalit některé patologické procesy při různých jaterních chorobách. V klasické medicíně momentálně nejsou dostatečně účinné léky s podpůrným účinkem na játra.

K nejpopulárnějším v léčbě jaterních onemocnění patří rostlinné přípravky s obsahem silymarinu. Jedná se o směs flavonoidů extraktu plodu ostropestřce mariánského (lat. Silybum marianum). Silymarin působí jako antioxidant. Snižuje počet volných radikálů a může bránit vazbě různých toxinů na membránové receptory hepatocytů. Dále vykazuje regenerativní účinek na poškozené jaterní buňky, zpomaluje proces fibrotizace.

Silymarin se používá zejména v léčbě toxického poškození jater alkoholem nebo při akutních a chronických hepatitidách.

Dalším preparátem s pozitivním účinkem na funkci hepatocytů jsou přípravky obsahující esenciální fosfolipidy. Jedná se o směs nenasycených mastných kyselin – především kyseliny linolové a kyseliny linolenové. Esenciální fosfolipidy mají podstatnou úlohu v metabolických enzymatických procesech, které jsou vázány na membrány hepatocytů. Při dlouhodobém podávání byl prokázán jejich přínos v regeneraci jaterních buněk a zlepšení stavu pacientů s toxickým poškozením jater, ve zpomalení fibrotizace již při vzniklém poškození alkoholem.

Další vitamíny a potravinové doplňky vhodné k léčbě jaterních onemocnění:

K podpoře jaterních funkcí se dále používají cholin, inositol nebo methion, které zlepšuje činnost jater, chrání jaterní buňky před vlivem volných radikálů a škodlivých látek. V přípravcích je silymarin dále kombinován s vitaminy C a E, které jsou významnými antioxidanty.

Nefarmakologická doporučení

Jaterními onemocněními trpí především lidé, kteří chronicky zatěžují játra toxickými látkami, (např. alkoholem) a lidé s nižší úrovní hygieny. Vnímavost jater na toxický účinek alkoholu je velmi individuální. Horší toleranci k alkoholu mají ženy. Dříve tradovaná bezpečná denní hranice příjmu alkoholu u mužů rozmezí 40 – 60 g (tj. 2–3 piva denně) a cca 20 g u žen je novými vědeckými výzkumy (srpen 2018) zpochybňována a za bezpečný a zdraví neškodný příjem alkoholu se považuje 0 g. Na to bychom měli dbát zvláště u nemocných nebo zatěžovaných jater (prodělaná infekční onemocnění, dlouhodobé užívání léčiv).

Při chronickém zatěžování jater je vhodné dlouhodobě užívat hepatoprotektivní přípravky, vyhnout se konzumaci alkoholu a dodržovat šetřicí jaterní dietu.

Dietní zásady při onemocnění jater:

· Vyvážená, zdravá strava.

· Omezit příjem tuků, vyloučit přepalované a nekvalitní tuky a nahradit je olivovým olejem a malým množstvím másla.

· Konzumovat především čerstvé ovoce, zeleninu a celozrnné potraviny.

· Jíst pravidelně v menších porcích několikrát denně, neměla by se vynechávat snídaně.

· Omezit potraviny s vysokým obsahem soli: instantní polévky, uzeniny, majonéza, uzené a konzervované ryby atd.

· Přísný zákaz konzumace alkoholu.



Téma zpracoval:

Mgr. Sandra HOŤKOVÁ, lékárník

Poradna on-line

www.DocSimon.cz

Téma bylo zpracováno bez nároku na úplnost.

Téma bylo zpracováno dle nejlepšího vědomí a svědomí autora na základě dostupných relevantních vědeckých informací. razitko_SP_Unadrazi

Související odkazy

Játra

Zdravý životní styl

Tuto poradnu on-line provozuje společnost ČESKÁ LÉKÁRNA HOLDING, a.s.