VITAMÍNY

Co jsou to vitamíny?

Vitamíny jsou látky, které jsou nepostradatelné pro správný vývoj a funkci organismu. Představují tudíž velmi důležitou složku výživy. Na rozdíl od živin (jako jsou cukry, tuky a bílkoviny) nejsou zdrojem energie. Většinu vitamínů si lidský organismus nedokáže syntetizovat, proto je důležitý jejich přísun pestrou stravou. Kromě běžné stravy však existují i další zdroje, které částečně kryjí potřebu vitamínů. Řadí se sem syntéza vitamínu D v kůži z prekurzorů (předstupňů) po jejím vystavení UV záření (slunečnímu světlu), dále syntéza vitamínu K a některých vitamínů skupiny B střevní mikroflórou.

Základní indikací užívání vitaminů je substituční terapie při jejich nedostatku v organismu způsobené nejčastěji malnutricí (tedy nedostatečným příjmem konkrétní potravy bohaté na daný druh vitamínu) nebo při zvýšené potřebě organismu (období růstového spurtu u dětí, nemoc, intenzivní sport, těhotenství, kojení) či při změněných stravovacích návycích (vegetariáni, vitariáni, vegani).

Vitamíny se dělí do dvou hlavních skupin podle své rozpustnosti ve vodě a v tucích.

Mezi vitamíny rozpustné ve vodě řadíme vitamíny skupiny B (tzv. B-komplex) a vitamín C. Tyto vitamíny se v organismu díky své hydrofilitě (rozpustnosti ve vodě) neukládají a jsou vylučovány močí. K předávkování dochází tudíž velmi zřídka. Vitamíny rozpustné v tucích (tzv. lipofilní vitamíny) jsou potom vitamíny A, D, E a K.

Vitamíny rozpustné ve vodě (vitamíny skupiny B, vitamín C)

Vitaminy skupiny B
Jsou dostupné ve formě doplňků stravy či léčivých přípravků buď samostatně, nebo jako tzv. B-komplex. Též jsou součástí multivitaminových přípravků pro děti i dospělé

Vitamín B1 (thiamin, aneurin)

Zdroje: kvasnice (droždí), celozrnné obiloviny, rýže, klíčky pšenice, vnitřnosti.

Význam: pozitivně ovlivňuje metabolismus sacharidů, je důležitý pro správnou

činnost nervů a svalů, chrání srdeční sval.

Nedostatek: pokles duševní i tělesné výkonnosti, nechutenství, úbytek svalové hmoty, neurologické poruchy (periferní neuropatie), pokles krevního tlaku, závratě. Absolutní nedostatek (avitaminóza) způsobuje onemocnění beri-beri (akutně - srdeční selhání, chronicky – degenerativní neuropatie - postižení nervů). U nás se toto onemocnění nevyskytuje.

Doporučená denní dávka (DDD): 1 – 2 mg (při příjmu stravy složené pouze ze sacharidů potřeba thiaminu stoupá), při nedostatku thiaminu (diagnostikované nemoci beri – beri) je nutné podávat 5 mg thiaminu několikrát denně.

Vitamín B2 (riboflavin, laktoflavin)

Zdroje: kvasnice (droždí), mléčné výrobky, vejce, vnitřnosti (zejména játra), listová zelenina.

Význam: účastní se oxidativních dějů v organismu.

Nedostatek: záněty sliznic a kůže, seborrhoická dermatitida, záněty hlasivek, trhliny (ragády) ústních koutků.

Doporučená denní dávka: okolo 3 mg

Vitamín B3 (nikotinamid, niacin, vitamín PP)

Zdroje: kvasnice (droždí), maso, vnitřnosti, houby, je však také syntetizován v organismu z aminokyseliny tryptofanu.

Význam: účastní se oxidoredukčních dějů v organismu, tvorby bílkovin a nukleových kyselin, rozšiřuje kožní cévy – zvyšuje místní prokrvení (tohoto účinku lze využít u kloubního mazání při revmatických potížích, v současné době však není žádný takový přípravek obchodovaný).

Nedostatek: avitaminóza vede k nemoci zvané pelagra, kterou charakterizuje dermatitida na osvětlené části kůže, nechutenství, průjem a demence.

Doporučená denní dávka: 20 mg

Vitamín B5 (kyselina panthotenová)

Zdroje: kvasnice (droždí), luštěniny, vnitřnosti (zejména játra), maso.

Význam: úloha při metabolismu rychle se obnovujících buněk kůže a sliznic.

Nedostatek: záněty sliznic a kůže (svědivé dermatózy), záněty zubů (stomatitidy), částečně i neuropatie (pálení chodidel), vypadávání vlasů.

Doporučená denní dávka: 6 mg, používá se též v místní léčbě zánětu hlasivek (tablety se cucají).

Vitamín B6 (pyridoxin)

Zdroje: kvasnice (droždí), luštěniny, ryby, maso, celozrnné obiloviny.

Význam: úloha při metabolismu bílkovin, lze jej využít též v léčbě těhotenského zvracení (většina autorů se shoduje na dávce 25 mg každých osm hodin).

Nedostatek: záněty kůže a sliznic (seborrhoická dermatitida), zánět hlasivek (glositida), zánět zubů (stomatitida), periferní neuritidy, křeče u dětí, poruchy krvetvorby (anemie).

Doporučená denní dávka: 20 mg

Vitamín B7 (biotin, vitamín H)

Zdroje: kvasnice (droždí), ořechy, je syntetizován střevní mikroflórou.

Význam: součást důležitých enzymů hrajících úlohu v metabolismu živin, stimuluje dělení buněk.

Nedostatek: záněty kůže, střevní záněty (enteritidy), vypadávání a šedivění vlasů, únavnost, svalové bolesti.

Kyselina listová (acidum folicum, folacin, vitamín B9)

Zdroje: libové maso, listová zelenina, kvasnice (droždí), vnitřnosti.

Význam: nezastupitelná úloha při syntéze nukleových kyselin (DNA, RNA) a bílkovin (např. myelinu – základní složka obalu nervových vláken), důležitá role při krvetvorbě.

Nedostatek: projeví se na rychle se dělících tkáních jako je kostní dřeň a sliznice trávicího traktu, to má za následek poruchy krvetvorby – tzv. chudokrevnost, častější rozštěpy páteře a opožděný vývoj plodu. Z tohoto důvodu je vhodné užívání zvýšených dávek při plánování otěhotnění a v těhotenství. Doporučuje se zahájit podávání 3 měsíce před plánovaným otěhotněním a pokračovat minimálně v I.trimestru. Kromě vlastní kyseliny listové je možné podávat i její aktivní formu, metafolin, který za normálních okolností vzniká v těle z kyseliny listové přeměnou díky enzymu methyltetrahydrofolátreduktáze. Část populace má tento enzym defektní a přeměna pak neprobíhá. Pro populaci bez defektního enzymu není rozdíl mezi podáním metafolinu a kyseliny listové.

Doporučená denní dávka: 200 µg

Vitamín B12 (kyanokobalamin)

Zdroje: vnitřnosti (zejména játra a ledviny), maso, je rovněž syntetizován střevní mikroflórou. Vzhledem k výskytu v živočišných zdrojích jsou nejrizikovější skupinou ohroženou jeho nedostatkem vegetariáni.

Význam: úloha při metabolismu všech živin (cukry, tuky, bílkoviny) a nukleových kyselin, hlavní role v krvetvorbě, ovlivňuje buněčné dělení (např. ve sliznici trávicího traktu) a činnost centrální nervové soustavy (koncentrace, paměť), je nezbytný pro syntézu nukleových kyselin a myelinu (složka obalu nervových vláken).

Nedostatek: chudokrevnost – anémie, neurologické příznaky (mravenčení, poruchy chůze, poruchy vnímání), zánět hlasivek (glositida), trávicí potíže, psychické poruchy, únavnost, malinový jazyk.

Doporučená denní dávka: 1-2 µg

Vitamín C (kyselina askorbová)

Zdroje: ovoce a zelenina (zejména paprika, černý rybíz, šípek, citrusy).

Význam: účastní se oxidoredukčních dějů v organismu, je důležitý pro růst a správný vývoj kostí, zubů, dásní a vazů. Podporuje tvorbu kolagenu, tím ovlivňuje regeneraci pojivové a opěrné soustavy (chrupavky, vaziva, kosti a klouby), také mezibuněčné hmoty a krevních cév (kapilár). Dále pozitivně ovlivňuje tvorbu některých neurotransmiterů a hormonů nadledvin. Zvyšuje vstřebávání železa. Je to důležitý antioxidant.

Nedostatek: nejtěžší forma avitaminózy jsou tzv. kurděje (skorbut) – projevují se těžkým zánětem dásní s krvácením až uvolněním zubů. Mírný nedostatek vede k snížení imunity, organismus neodolává infekcím. Dále slabost, celková únava a bolest, kožní poruchy, zpomalení hojení ran, otoky dásní, zvýšená krvácivost (např. z nosu, dásní). Bývá součástí přípravků na nachlazení, kloubní výživy (zvyšuje tvorbu kolagenu) nebo preparátů k posílení cévní stěny a snížení krvácení.

Denní doporučená dávka: 60 - 100 mg (při nadbytečném přísunu vitamínu C v denních dávkách až 6 g dochází k jeho rychlému vylučování ledvinami ve formě kyseliny šťavelové, jejíž krystaly mohou následně ledviny poškodit. Předávkování se může vyskytnout spíše u dětí při vysokém příjmu ochucených tablet s vysokým obsahem vitaminu C).

Vitamíny rozpustné v tucích (vitamíny A, D, E, K)

Vitamín A (retinol, axeroftol)

Zdroje: máslo, mléko, vnitřnosti (zejména játra), rybí tuk, karoteny (zejména ß-karoten) obsažené v mrkvi, rajčatech, paprice a jahodách; z těchto provitamínů (karotenů) je vitamín A syntetizován až ve střevě a játrech.

Význam: zajišťuje růst a diferenciaci buněk epitelu, podmiňuje odolnost slizničních bariér proti infekcím. Dále je potřebný pro embryonální vývoj a funkci zraku (je součástí očního barviva - purpuru), je nezbytný pro tvorbu fotosenzibilního pigmentu rhodopsinu tyčinek a čípků oční sítnice, umožňuje vidění za šera, ovlivňuje správnou funkci rohovky, je také důležitým antioxidantem.

Nedostatek: šeroslepost, která postupně způsobuje suchost a ztrátu lesku oka (xeroftalmii), vředy na rohovce až oslepnutí, celkové vysychání a rohovatění sliznic.

Doporučená denní dávka: 25 000 – 50 000 IU (1 mg odpovídá 3 300 IU – mezinárodním jednotkám). Těhotné ženy maximálně 10 000 IU na den, vyšší dávky mohou vést k vrozeným vývojovým vadám (malformacím) plodu! Z tohoto důvodu není vhodné v průběhu těhotenství jíst játra, která ve 100 g mohou obsahovat i více než 15 mg. Karotenoidy, které jsou významným zdrojem vitamínu A, nepředstavují v těhotenství riziko.

Vitamín D (komplex „antirachiticky“ účinných látek, vitamín D4, vitamín D3 – cholekalciferol, vitamín D2 – ergokalciferol, kalcitriol )

Zdroje: vitamín D2- rybí tuk, ryby, vnitřnosti (zejména játra), kvasnice (droždí), vzniká ozářením UV paprsky látky ergosterolu, která je obsažena v kvasinkách a plísních; vitamín D3 - vzniká v kůži z látky v organismu běžně se vyskytující (7- dehydrocholekalciferolu) působením UV záření. Kalcitriol se následně tvoří z vitamínu D3 v játrech a ledvinách.

Význam: vitamín D je důležitý pro správný růst a vývoj kostí, spolupůsobí s parathormonem při mineralizaci kostí (zajišťuje transport vápníku z krve do kostí) a při udržení správné hladiny vápníku a fosfátů v krvi. Riziko hypovitamonózy souvisí především s alternativními způsoby stravování (vegetariáni, vegani), s vyšším věkem a nízkou expozicí slunečnímu záření (lidé s citlivou kůží).

Nedostatek: způsobuje měknutí kostí (osteomalacii) – ta je u kojenců a malých dětí označována jako tzv. křivice (rachitis); měkké kosti deformují postavu, objevují se úporné bolesti kostí; dále osteoporózu (řídnutí kostní hmoty, zvýšená lomivost kostí).

Doporučená denní dávka: 5-10 µg (400 IU), u seniorů doporučená dávka 800 IU denně (věkem klesá schopnost vytvářet vitamin D z prekurzorů v kůži i schopnost ledvin tvořit z něj aktivní formu, senioři jsou navíc méně vystaveni slunečnímu záření než zbytek populace). Dětem se podává od 14.dne po narození vitamin D v kapkách vázaný na lékařský předpis.

Vitamín E (tokoferol)

Zdroje: rostlinné oleje, obilné klíčky, listová zelenina, vejce.

Význam: je důležitým antioxidantem (chrání buňky před účinkem volných radikálů, zpomaluje stárnutí); pravděpodobně pozitivně ovlivňuje sexuální funkce (je užíván při terapii impotence), udržuje pravidelný menstruační cyklus, podporuje těhotenství, má pozitivní účinky při klimakteriu, působí proti neplodnosti, zabraňuje potratům, léčí neurologické a kožní problémy.

Nedostatek: svalová slabost, nevýkonnost, degenerativní onemocnění nervového systému; nedostatek vitamínu E byl pozorován pouze u zvířat.

Doporučená denní dávka: 10 - 15 mg

Vitamín K (K1 fytomenadion, K2 menadion)

Zdroje: brokolice, špenát, ovoce, obilí, mléko a maso (vitamín K1), rovněž je tvořen střevní mikroflórou.

Význam: je důležitý pro vlastní proces srážení krve, syntéza srážecích (koagulačních faktorů). 

Nedostatek: poruchy srážlivosti krve až krvácení.

Doporučená denní dávka: 60 µg, po konzultaci s lékařem u malých dětí, těhotných, kojících, neužívat spolu s warfarinem (lék proti srážení krve)

Pokud je naše strava dostatečně pestrá, obsahuje všechny důležité vitamíny v potřebném množství. Není tedy nezbytné vitamíny dodávat ve formě potravních doplňků či registrovaných léčiv.


Mgr. Marta KŘÍŽKOVÁ, lékárník

Poradna on-line

www.DocSimon.cz

Téma bylo zpracováno bez nároku na úplnost.

Téma bylo zpracováno dle nejlepšího vědomí a svědomí autora na základě dostupných relevantních vědeckých informací.

Tuto poradnu on-line provozuje společnost ČESKÁ LÉKÁRNA HOLDING, a.s.